Objevujte krásy španělské Andalusie
Epidemie opuncií
Návštěvníka andaluského pobřeží, který na dovolence nekouká jen do vln a do talíře, většinou z místní zeleně zaujmou trsy majestátních několikametrových kaktusů. Jmenují se opuncie, španělsky se jim říká chumbera (čumbéra) a v posledních letech je tu trápí přemnožení broučka, kterého pravděpodobně znáte blíže, než si myslíte.
Z jahodových jogurtů, uzenin nebo kupovaných nápojů.
CK Simon Tourist - Andalusie
Červec nopálový z dužnatých listů opuncie vysává šťávu a ta chřadne
Opuncie (opuntia maxima, španělsky chumbera, nebo dříve též nopal) ani její parazit, z jehož tělíček se vyrábí červená potravinářská barviva, nejsou původním evropským druhem. Španělé si opuncii přivezli po Kolumbových objevech během 16. století z Nového světa, a to právě kvůli broukovi, který na ní žije, ba který se na ní dokonce záměrně pěstuje. Španělé si jej dovezli i s kaktusem nejprve na Kanárské ostrovy a později i do tehdejšího hlavního města Andalusie, Sevilly.
Brouk se jmenuje Červec nopálový (španělsky cochinilla) a už aztékové z něj uměli vyrábět barvivo, které používali třeba zkrášlování textilu. Dnes toto barvivo známe pod označením E120 (košenila, kyselina karmínová) a používá se nejen v potravinářství, kde zpravidla imituje barvu červeného ovoce či masa, ale třeba i v kosmetice a přírodním barvení textilních vláken, například surové vlny. Za pomoci různých činidel dosahuje celé škály barev, nejen karmínově červené.
Barvivo
Barvivo ve svém těle mají zejména samičky, které žijí přicucnuté na dužnatém listu opuncie, jehož mízu vysávají. Ty je potřeba kartáčem či jiným nástrojem z listu seškrábnout, dále se brouci suší a melou. Prášek z jejich těl se vaří ve vodě a samotné barvivo se nechá vysrážet síranem hlinitoamonným.
Dlouhou dobu byla košenila nenahraditelnou komoditou, neboť jde o velmi kvalitní barvivo. S moderní dobou ale roku 1856 přišla první syntetická náhražka tohoto drahocenného prášku z broučích tělíček. Chemická výroba byla snadnější a lacinější, nicméně po čase se ukázalo, že vedlejší účinky těchto syntetických barviv v potravinách jsou natolik vážné, že se v poslední době přírodní košenila vrací zpět na naše talíře.
Současná výroba barviva oficiálně katalogizovaného jako E120 ale nepochází ani z Andalusie, ani z Pyrenejského poloostrova. Jedinou španělskou lokalitou, kde se produkce červce nopálového udržela dodnes, jsou Kanárské ostrovy, nicméně většinu světové výroby ovládá jihoamerické Peru s naprosto většinovým 85 % podílem na trhu.
Kaktusové fíky – ovoce pro chudé
Co ale v Andalusii zůstalo, je jak opuncie, tak její parazitní karmínový brouček. Kaktus tu byl místy využíván jako přirozený živý plot a stal se oblíbeným zdrojem ovoce zejména pro chudé venkovany. Opuncie totiž plodí zhruba 5 - 7 cm velké oválné plody, kterým se tu říká čumbový, neboli opunciový fík (higo chumbo). Jsou plné dužnatých semínek, asi jako granátové jablko, a prý i vitamínů a minerálů. Už aztéčané je znali, pěstovali a s oblibou baštili i využívali jako medikament již před desítkou tisíc let.
Joseph García de Segovia, učenec Královské Academie de San Carlos, v roce 1798 uváděl, že pro chudinu z Málagy byly v jeho době čumbové fíky důležitou potravinou a pro mnohé v určitou roční dobu snad jediným zdrojem obživy, stejně jako jindy batáty a celoročně na pobřeží oblíbené sardele.
Dodnes si sběrem a pouličním prodejem čumbových fíků přivydělávají mnozí nezaměstnaní, kteří vám je na místě rovnou i oloupou, abyste se nepopíchali o mikroskopické ostny opuncie (cca 6 ks za 1 euro). S ekonomickou krizí se počet těchto prodejců zvýšil, nicméně s postupující devastací opuncií přemnožením červce nopálového zase klesá a ceny čumba stoupají.
Přemnožení na pobřeží
Místní problémy s červcem nopálovým jsou otázkou posledních několika let. Opuncie se obalí bílým hávem, který zdáli připomíná plíseň, a chřadne. Jako by někdo opuncii příliš zalíval a ona hnila. Opak je pravdou. Jde o pavučinku, do které se červec schovává, a rostlina vysychá, neboť z ní brouk vysává mízu. Brouci se šíří podél středozemního pobřeží z východu na západ. Již v roce 2006 přemnožení brouka a úhyn opuncií hlásila Alcantarilla (Murcia), v roce 2010 i Almería, nyní se hovoří o kritickém stavu kaktusů i v Málaze a Granadě. Místní úřady doporučují napadené rostliny osekat a dužnaté listy pak buďto zakopat, nebo nadrtit, neb chemické zásahy prý nejsou dostatečně efektivní.
Nicméně, takové aktivity se buďto moc nekonají, nebo nejsou příliš vidět, opuncie vadnou a červec se množí. Červec, ten brouček, kterého si sem právě na opunciích přivezli jako „živé zlato“, a který dodnes vévodí trhu s červenými potravinářskými barvivy.
Nicméně, láska prochází žaludkem. Vzpomeňte si tedy na Andalusii, její opuncie a karmínového broučka i v pohodlí domova, třeba během večeře. Možnosti barvené rekvizity ku vzpomínání jsou nepřeberné, barvivo E120 najdete v kdesčem, ať už jste přívrženci párků, či jahodových jogurtů.
text i foto
průvodkyně Pavlína
